Maltézští rytíři
Nelze říci, že by se mezi pádem megalitické kultury a řádem sv. Jana z Jeruzaléma - Johanitů - na Maltě nic nedělo, ale za vlády žádného z přechodných panovníků nevznikla vlastní kultura. Řád Maltézských rytířů byl založen v roce 1076 v Jeruzalémě, aby poskytoval poutníkům do Svaté Země pomoc - nejdříve zdravotní a potom také vojenskou. Tito Vojáci Krista postupně získávali rozsáhlá panství, zámky a nakonec vlastnili i flotilu. Další osud rytířů zpečetilo vítězství muslimů v roce 1291, kdy byli připraveni o své majetky. Uchýlili se proto na Rhodos, kde po dvě století tvořili štít proti výpadům Osmanské říše až do roku 1522, kdy je z ostrova vyhnal Sulejman Nádherný. Rytíři potřebovali novou vlast a našli ji na tehdy velice chudé Maltě, kterou jim císař Karel V. propůjčil. Zde začali psát patrně nejslavnější kapitolu své 900leté historie. Roční nominální rentu, kterou za toto území platili sicilskému místokráli, představoval jeden živý sokol. Po příchodu na Maltu se začal uvádět nový název řádu - Svrchovaný rytířský řád maltský (Maltézští rytíři), jehož heslem je Ochrana víry a služba chudým. Maltézští rytíři zavedli čilý obchod a mnohé změny, postavili nemocnice a zřídili především opevnění. To přineslo práci a chléb pro domácí obyvatelstvo: nutné prostředky přicházely jako dary z celé Evropy, jako příjmy z vlastnictví nebo jako kořist z karavan, loupežných výprav na zbohatlé islámské kupce. Sulejman chtěl řád Maltézských rytířů zničit úplně a využít pak Maltu jako základnu k výpadům do jižní Evropy. Již v roce 1565 se Sulejman Nádherný vydal s obrovskou flotilou a vojskem na válečnou výpravu proti Maltě, aby tomu konečně učinil přítrž. Velké obléhání v roce 1565 doprovázené zuřivými boji trvalo celé 4 měsíce. Ačkoli byli Maltézští rytíři početně mnohem slabší, postavili se hrdinně na odpor a nakonec za podpory místního obyvatelstva a posil ze Sicílie zvítězili. Turkům nezbývalo nic jiného než se stáhnout zpět a zanechat za sebou ohromující množství mrtvých, mezi nimiž byl i obávaný pirát Dragut. Řád Maltézských rytířů za vedení mistra Jeana Parisota de la Vallette úspěšně ubránil jižní výběžek Evropy proti Turkům. Po svém vítězství se Maltézští rytíři vrhli s nadšením do dalšího rozvoje Malty a Goza - nastala zlatá éra kultury, architektury a umění. Bezpočet překrásných budov na Maltě pochází právě z tohoto období. Město, které bylo později vystavěno, bylo na jeho počest pojmenováno Valletta. Valletta je jedním z nejrannějších příkladů stavby města podle plánů v pravoúhlém systému. Maltézští rytíři pocházeli velmi často z těch nejbohatších kruhů v Evropě, a tak si mohli dovolit při stavbě Valletty najmout ty nejtalentovanější. Opevnění, umělecké skvosty, muzea a kostely jsou dílem nejlepších evropských stavitelů a umělců své doby. Byly to právě překrásné paláce a další díla, které vedly Sira Waltera Scotta k tomu, aby Vallettu popsal jako "město postavené gentlemany pro gentlemany".
