Malta
Malta je ostrovní stát ležící ve Středozemním moři na křižovatce cest mezi Gibraltarem, Suezem, Sicílií a Tuniskem. Rozkládá se na několika ostrovech a ostrůvcích. Maltskou republiku tvoří 6 ostrovů a několik skalisek ležících asi 90 kilometrů jižně od Sicílie. Obydleny jsou jen tři největší ostrovy - Malta (247 kilometrů čtverečních, 27 kilometrů délka, 15 kilometrů šířka), Gozo (67 kilometrů čtverečních, 14,5 kilometru délka, 7,2 kilometru maximální šířka), Comino (3,5 kilometrů čtverečních). Bez trvalého osídlení zůstávají ostrovy Cominotto, Filfla a ostrov Sv. Pavla. Oficiální název je Maltská republika (Repubblika ta´Malta, Republic of Malta). Na ploše 316 kilometrů čtverečních žije 402 000 obyvatel (stav z roku 2006), to znamená 1 282 obyvatel na kilometr čtvereční. Jedná se o 9. nejhustěji obydlené území na světě.
Hlavním městem státu Malta je Valletta se 6 315 obyvateli (stav z roku 2005). Největším městem je Birkirkara s 22 334 obyvateli. Z ptačí perspektivy se zdá, že celý severovýchod hlavního ostrova Malty pokrývá jedno velké město. Hranice jednotlivých měst této aglomerace jsou rozeznatelné pouze z místních popisných tabulek. 96 % obyvatelstva tvoří Malťané, zbylá 4 % pak Britové, Italové aj. 98 % obyvatelstva jsou katolíci 98 %, 2 % protestanti a muslimové. Mluví se tady maltsky, anglicky, ale také italsky. Maltština je jazyk semitského původu a patří do samostatné větve afroasijské rodiny. Maltština je blízká arabštině, je však psaná latinkou. Pro cizince je to jazyk dost nesrozumitelný a obtížná je především jeho výslovnost. Druhým úředním jazykem je angličtina, která se vyučuje na školách.
Zeptáte-li se, kolik je na Maltě kostelů, obdržíte různé údaje, neboť se stále staví nové svatostánky a staré opravují. Jedna významná místní církevní autorita však tvrdí, že zaručeně správný počet je 366, aby i v přestupném roce mohl každý zbožný Malťan navštívit jiný kostel. Skoro každé sídlo na ostrovech má svůj kostel a oslavuje svého patrona, tedy každý víkend můžete narazit na festu - tak se náboženské oslavy jmenují. Oslavuje se také získání nezávislosti na Spojeném království Velké Británie a Severního Irska 21. září 1964 - tento den je státním svátkem.
Základem ekonomiky Malty je námořní doprava a přístavní servis. Pod maltskou vlajkou pluje mnoho cizích lodí. Rozvinul se také strojírenský, textilní, potravinářský a oděvní průmysl. Tradiční je krajkářství, výroba keramiky a skla. Stavebnictví využívá zdejší okrově zbarvené vápence. Poněkud jednotvárnou krajinu hlavního maltského ostrova narušují rozsáhlé lomy na vápenec, které v současnosti představují základní zdroj stavebního materiálu. Velké kamenolomy mají negativní vliv na krajinu.
Zemědělství takřka kryje spotřebu ostrova, zemědělsky je využito 40 % rozlohy státu. Problémem je voda, jsou tady podzemní prameny, ale nejvíce vody se získává odsolováním mořské vody. Převažuje rostlinná výroba, pěstuje se pšenice, brambory, ovoce a tabák. Chovají se prasata, skot a drůbež. Malta obchoduje také s naší republikou. Malta dováží celou řadu českých komodit, z nichž na jednom z předních míst figurují automobily značky Škoda. Pro svůj sbor je využívá i maltská policie.
Ještě v době ledové byla Malta součástí evropské pevniny a byla spojena se Sicílií. Po oteplení a vzestupu hladiny moře se oddělila a vzniklo toto souostroví. Ale v dávné geologické minulosti byla Malta součástí i Afriky. Ostrovy jsou vrcholy ponořeného vápencového pohoří, které má svůj počátek na nepříliš vzdálené Sicílii. Skalnaté pobřeží ostrova Malta, mírně zvlněná krajina vnitrozemí, ale stejně tak i stavby - ať již historické, či novější - vše se vyznačuje zcela převažujícím okrovým odstínem zdejšího vápence, z něhož to všechno je. A vzhledem k tomu, že zeleně není na ostrově Malta příliš mnoho, barva světle medová převažuje. Ostatně, řecky se med řekne meli a tento základ dal vzniknout jedné z teorií o vzniku názvu ostrova Malta. Malta se pyšní typickým středomořským podnebím - horké suché léto a teplotně mírná a deštivá zima. Roční průměr srážek je necelých 600 mm, ale během nejsuššího měsíce, července, spadne pouhých 200 mm srážek. Zato v říjnu prší skoro každý den. Letní vedra mírní mořský vítr.
Mnozí turisté přijíždějí na ostrov Malta za sluncem a plážemi, ale na Maltě je pláží málo. Břeh je v naprosté většině skalnatý, erozí vybroušený do ostrých výčnělků, a rovnějších ploten není nazbyt. Turisté sem nepřijíždějí pouze za sluncem a mořem, ale především pro poznání zajímavé historie a architektury.
