Malta - historie
Díky své centrální poloze ve Středozemním moři Malta sehrála svou roli v průběhu dlouhé lidské historie na zemi.
Megalitické období (asi 5200 - 2500 př. n. l.)
První známí obyvatelé přišli na Maltu ze Sicílie kolem roku 5000 př. n. l. Megalitické chrámy jsou datovány do období mezi lety 4000 - 3000 př. n. l. K nejznámějším chrámům patří areály Tarxien, Hagar Qim, Mnajdra, Ggantija (na ostrově Gozo), a také Hypogeum (podzemní posvátný prostor).
Doba bronzová (asi 2000 - 1000 př. n. l.)
Přibližně počátkem 2. tisíciletí př. n. l. začíná druhé osídlení ostrova Malta a tím i doba bronzová na ostrově. Podle dodnes neověřené teorie se i toto osídlení uskutečnilo ze Sicílie. Obyvatelstvo přináší na ostrov kov a zbraně.
Féničané a Kartágo (1000 - 218 př. n. l.)
Kolem roku 1100 obsadili ostrov Malta Féničané a nazvali ji Malet (útočiště, útulek). Jejich kolonie se brzo stala významným střediskem obchodních cest a výbojů ve Středomoří. Po roce 800 př. n. l. převzala bývalá fénická kolonie Kartágo nadvládu nad západním Středomořím a tím i nad ostrovem Malta. Punové, jak Féničanům z Kartága Římané později říkali, silně ovlivnili kulturu a jazyk na Maltě.
Řím, Gótové a Byzanc (218 př. n. l. - 870 n. l.)
Ve druhé punské válce byla Malta roku 218 př. n. l. obsazena Římem (z této doby pochází jméno Melita). Malta prosperovala, ve 2. století n. l. místní obyvatelstvo přijímá křesťanství, i když podle místní tradice křesťanskou víru přinesl již svatý Pavel při svém ztroskotání v roce 60 n. l. Především ze 3. století pocházejí římské vily, akvadukty, katakomby a silniční síť. Po mezivládí Vandalů a Ostrogótů (od 5. století) připadá Malta roku 533 Byzanci, v důsledku úpadku říše však zaniká i její hospodářský význam.
Arabové (870 - 1090)
Po obsazení Malty tuniskou dynastií dochází k postupné islamizaci obyvatelstva. Malta hraje roli v obchodu, mimo jiné i v obchodu s otroky. Arabové budují různá opevnění, dodnes dochované jsou hradby tehdejšího hlavního města Mdiny. Doba arabské nadvlády výrazně ovlivnila místní kulturu, především jazyk.
